
Tak a já končím mami.Tečka! Už nechci žádný testy ani nic jinýho. Já prostě ten řidičák nedostanu nikdy," ozval se celým domem Kaulitzových nabručený hlas osmnáctiletého černovlasého a také dost vyzáblého kluka, který dostal snad posté tu samou odpověď od učitele v autoškole. Jeho máma se musela nad svým synkem zasmát. Už odmala byl takový, že všechno vzdal po prvním neúspěchu. Tohle sice nebyl první neúspěch, ale věřila, že její synek bude moci řídit to auto, které mu darovala k osmnáctým narozeninám.
"Billí, no tak. Možná příště bude lepší učitel," pokoušela se jej trošku rozveselit, ale Bill si jen znuděně odfrkl a protočil oči v sloup.
"Mami, kolik jich bylo? Mám začít počítat? Nikdy nebudu umět řídit," povzdechl si a ušklíbl se na fotku, kde stál vedle svého nového autíčka. Simone ale už měla něco v záloze. Sousedka jí dneska ráno v obchodě řekla, že jejich kluk si také nevěděl rady, až jej zapsala na kurzy k jednomu klukovi a teď prý její synek jezdí jako závodník. Co kdyby to Billovi také navrhla?
"Billí, no tak.Určitě to bylo… ono, no... prostě se to jednou naučíš," sklesle se pousmála nad jeho umučeným pohledem. Bill ale rázně zavrtěl hlavou.
"Já to nikdy nedokážu. Testy mám vždycky na plnej počet a jízdy? Totálně zpanikařím," vzdychl a pro Simone teď nastala pravá chvíle říct mu o tom klukovi. Bill ji pozorně poslouchal, ale vůbec se mu to nezamlouvalo. Až když mu máma řekla, že kdyby to udělal a nepovedlo by se to, už by jej do toho nenutila, souhlasil. Čekal že to bude trvat tak týden, až se tomu klukovi uvolní nějaký ten termín, ale zajímavé bylo, jak šlo všechno rychle, když se o to zajímala jeho máma.
Chtěl si dát s řízením alespoň dva dny pokoj, ale šok přišel, když mu máma oznámila, že jdou na to hned od zítřka. Bill si sice mohl myslet svoje a nadávat si jak chtěl, ale nezbývalo mu nic jiného, než poslušně souhlasit. Vždyť mu bylo osmnáct už tři měsíce a za ten čas nedokázal ani jednou udělat jízdu a jeho krásné nové autíčko bylo už čtvrt roku v zaprášené garáži...
Druhý den ráno si neobvykle přivstal, provedl svůj obvyklý ranní rituál, který obsahoval sprchu, mytí zubů, líčení a šel se dolů najíst. Přitom si ale nezapomněl ještě zopakovat ty hlavní věci, na které by jako správný řidič neměl zapomínat.
"Billí, lásko... běž už," vešla do kuchyně rozespalá Simone, která si všimla velkého šedého auta před vchodem. Na kapotě mu svítil majáček:AUTOŠKOLA.
"Já nechci," zaprosil Bill naposled a vydal se vstříc dalšímu z hnusně starých a urostlých chlapů. Tahle část společnosti mu vůbec nevyhovovala. Nabručeně se šoural k velikému šedému a také jemu už dostatečně známému autu. Přes tmavá skla neviděl na týpka, kterého mu přidělili teď. Při tom posledním se ani nedivil, že má tmavě zbarvená okna. Slušně zaťukal na okýnko, aby si jej ten dotyčný všiml. Protože už zvenku slyšel nějakou divnou rapující spleť, kterou on moc nemusel.
"Haloo," začal lomcovat klikou, ale pochyboval, že by toho rapera překřičel. "No tak," silně zabouchal na okno, a mělo to konečně splnilo to konečně svůj účel. Hudba se ztlumila a dveře se otevřely. Bill rychle nakoukl dovnitř, ale hned jakoby jej někdo udeřil, zase vykoukl. Polekaně koukal kolem sebe a snažil se udržet si chladnou hlavu. Čekal tady čtyřicetiletého starého chlápka, ale uvnitř seděl hubený, maximálně osmnáctiletý kluk s dlouhými dredy, směšnýma slunečníma brýlema a hip-hopovým oblečením, které Billovi připomínalo spíš stan.
"Tak co, ty nejedeš?" vystoupil z auta a konečně si sundal tu lacinou napodobeninu brýlí, která se však dost nápadně podobala těm Billovým.
"Já tady čekám na autoškoláka," tak totiž Bill nazýval učitele autoškoly. Bill si také rychle sundal brýle a zmateně koukal kolem sebe.
"No, tak to budu asi já," zasmál se na něj a podal mu ruku. "Jsem Tom," mrkl a napravil si kšiltovku.
"Já jsem," začal Bill, ale Tom jej přerušil záchvatem smíchu.
"Já vím, kdo jsi. Strejda mi o tobě říkal. Prej jsi tvrdej oříšek, Billiku?" popíchl jej a ignorujíc Billův vražedný pohled, posadil se zpátky do auta. Bill nesnášel, když mu takhle říkali. Co si ten magor o sobě vůbec myslí...?
to jsem asi nečetla tohle xD ale vrhnu se na to večer až nebudu mít co dělat xD