
Tomi, zapomněl sis doma mobil," vydechla s úsměvem Simone, která byla neskutečně ráda, že to ještě stihla. Pak by totiž netušila, jak by se s klukama spojila, protože Billův mobil je pravidelně vypnutej na to už si u svého synka prostě zvykla.
Tom bezmocně zakňučel a vyslal zoufalý pohled přímo do Billových očí. Ten se na ně smutně podíval, ale vzal situaci do svých rukou.
"Jé mami, tohle je náš bodyguard Saky," vesele se usmál, a přitom nenápadně vzal z její natažené dlaně Tomův mobil.
"Jé mami, tohle je náš bodyguard Saky," vesele se usmál, a přitom nenápadně vzal z její natažené dlaně Tomův mobil.
Saky se na Simone mile usmál a podal jí ruku.
"Vás ještě neznám," mile se usmála a snažila se rozvzpomenout, zdali tohohle milého chlápka už někdy viděla.
"No to ne. Sem tady u kluků teprve chviličku. Předtím sem dělal ve škole," odpověděl rychle a Tom si s frajerským úšklebkem pomalu všimnul červeně, která náhle zalila Sakyho tvář.
"Vás ještě neznám," mile se usmála a snažila se rozvzpomenout, zdali tohohle milého chlápka už někdy viděla.
"No to ne. Sem tady u kluků teprve chviličku. Předtím sem dělal ve škole," odpověděl rychle a Tom si s frajerským úšklebkem pomalu všimnul červeně, která náhle zalila Sakyho tvář.
"Takže ste učitel?" Saky hned poznal, že tahle krásná paní je mamkou Billa, protože byla stejnej řečník a pořád ji něco zajímalo.
"Školník," řekl tichounce a malinko zahanbeně sklonil tvář. Billovi jej bylo až líto.
"Školník," řekl tichounce a malinko zahanbeně sklonil tvář. Billovi jej bylo až líto.
"Ale no tak. Já náhodou s našim školníkem kamarádila. Za to se nemusíte stydět. Je to práce jako každá jiná a určitě to není podřadná práce. I školníci jsou důležití," opatrně mu nadzvedla tvář a na její tváři pohrával něžný úsměv. Sakyho až zahřálo u srdíčka. Ještě nikdo se k němu nechoval takhle hezky. Simone byla úplně jako její synové. Nebyli jako Jost, který třídil své přátele podle velikosti bankovního konta, ale podle vyzařování a hlavně podle srdce, protože to vám vždy napoví nejlépe...
"Tak děkuju… tak rád bych si s váma ještě pokecal, ale musíme už jít," vzdychl si malinko smutně. Tom se chopil šance, rychle mamku zezadu objal, vtisknul jí na líce velikou pusu a raději rychle zmizel v tourbusu. Chtěl se totiž vyhnout zbytečným řečem a přednášce o tom, že se nemá rvát. Tohle by ale bez rvačky nezvládl!
"Co je mu?" zeptala se Simone malinko zmateně, ale úsměv jí z tváře nevyhasl.
"Ale, asi se už těší na svou kytaru," zasmál se vesele Bill a Saky hned poznal, že tomu klukovi sluší úsměv daleko víc než slzy, které mu ještě před chvilkou stékaly po tváři.
"Pa, mami," šeptl a nechal se mamkou dlouze obejmout. "Mami, nemůžu dejchat," Simonina objetí pokaždé tak nějak nevědomky nabírala na intenzitě.
"Ale, asi se už těší na svou kytaru," zasmál se vesele Bill a Saky hned poznal, že tomu klukovi sluší úsměv daleko víc než slzy, které mu ještě před chvilkou stékaly po tváři.
"Pa, mami," šeptl a nechal se mamkou dlouze obejmout. "Mami, nemůžu dejchat," Simonina objetí pokaždé tak nějak nevědomky nabírala na intenzitě.
"Tom mi utekl, tak to schytáš i za něj," zasmála se tiše a poté svého synka pustila. "Dávejte si pozor, hmm? Saky mi vás ohlídá, že jo?" s prosebným výrazem a s neskutečným strachem v očích se zahleděla na milého bodyguarda, a když rozechvěle přikývnul, hned se malinko uklidnila. "Pa, broučku," políbila jej na tvář a poté už jenom sledovala, jak její mladší syn mizí v tom "velikém stroji na kolech",jak se zvykala ho nazývat. Slovo tourbus se jí moc nelíbilo.
"Kdybyste měla někdy čas... hmm, víte... ned-dala by ste si se mnou třeba kafe?" zeptal se, i když šanci, že to přijme, pokládal za nulovou.
"Moc ráda," pípla najednou Simone a připadala si jako nezkušená puberťačka, co jde prvně na rande a ne žena, která už má dva dospělé syny...
"Moc ráda," pípla najednou Simone a připadala si jako nezkušená puberťačka, co jde prvně na rande a ne žena, která už má dva dospělé syny...
Zatímco se Saky snažil aspoň nahlédnout do svého balícího "já", atmosféra v tourbuse byla malinko strnulá. Tom tiše seděl na své posteli a bolestivě zasténal pokaždé, kdžy mu Bill přiložil led na opuchlé rty a tváře.
"Měl si mi to říct," řekl tiše, čímž narušil to tíživé ticho mezi nimi.
"Měl si mi to říct," řekl tiše, čímž narušil to tíživé ticho mezi nimi.
"Strašně sem se bál… nedokázal bych ti to normálně říct… přišel bych si hloupě a-poníženě," to poslední slovo mu jen tak tak vyšlo ze rtů. Už jenom vzpomínka na to, jak se jej David dotýkal, v něm vzbuzovala hrůzu. "Měl sem tam být s tebou… nic by se nestalo. Sem hlupák," Tom působil náhle až zdrceně.
Kdyby mohl, rozbil by Davidovi kompletně celej xicht, nejenom pusu. Kdyby jen tušil…
Strašně jej štvalo jenom to, že to nezjistil dřív. Pak by nemusel trpět Bill tak dlouho a on by nemusel žít v té trýznivé nejistotě, zdali jej ještě Bill miluje nebo ne.
"Ty nejsi hlupák, Tome," Bill tímhle nechtěl vyvolat hádku, ale ani nechtěl, aby si to Tom dával za vinu. "Lásko… sem v pořádku. Naštěstí mi nestihl nějak vážně ublížit. Jenom prostě potřebuju zapomenout… s tebou," pípl tiše a něžně se sklonil k Tomovým rtům. Ten si jej však za zadeček nečekaně přitáhnul ještě blíž a rozbitá pusa nebo ne, stejně provokoval Billův teplý jazyk k smyslnému líbání. A ten stejně nedokázal dlouho odmítat a hladové polibky svého bratra s nadšením opětoval.
"Máš strach? Protože když ano, tak klidně přestanu," vydechl Tom přiškrceně, jak se pomalu odtáhnul od Billových rtů… Jak může líbat někdo tak dokonale??!
Jost ani neví, o co přišel. A jeho trapná hláška, že Bill je asi na nic, nebyla pravda ani v nejmenším. Jenom Tom věděl, jak dokonale Bill líbá, jak procítěně se dotýká jeho pokožky a jak dokonale miluje…
Vlastně to, zdali Bill miluje dobře nebo ne, může stejně vědět jenom Tom, protože byl Billův první a zatím jediný. A Bill se nějak nechystal něco měnit. Takhle byl neskutečně šťastný. Měl u sebe svou lásku a víc nepotřeboval…
"Tebe se bát nikdy nebudu," vydechl Bill s úsměvem a políbil Tomovy rty, které se také něžně usmívaly…
"Slibuju ti, že se tě už nedotkne! Věříš mi?" zašeptal Tom a svou naléhavost a bezmoc dal najevo tím, že zoufale líbal Billovy tváře. "Věřím ti," vydechl Bill, očka zpola otevřená, rty ztrácející se v hloubi jahodových rtů…
Bylo kolem půl desáté večer a jejich tourbus se ještě pořád drkotal řadou dálnic a silnic, kterých nebylo konce. Tom už nevnímal ani okolní domky, řeky, mosty… všechno mu přišlo tak stejné. Jakoby to už viděl snad stokrát. Tohle panorama se před ním objevilo pokaždé, co mířili na tour. Když byl malej, vždycky rád pozoroval různé domečky a sledoval okolní přírodu. Z těch let však dávno vyrostl a už jej to moc netrápilo. Raději vnímal teplo bráškova těla, které se k němu opatrně tulilo, s ručkou nenápadně přehozenou kolem jeho boků nebo Sakyho, kterej až s dětskou jiskrou v očích bloumal nad SMS-kou, kterou právě psal. Byl si více než jistej, že jeho mamce za chvilku dojde nová zpráva.
Ale kupodivu jej to vůbec netrápilo. Právě naopak! Bylo by prima, kdyby si Saky něco začal s jejich mámou, to by pak měla dokonalou ochranku nejenom ona, ale i oni dva. A Saky byl skvělej, takže by vůbec neměl výhrady.
Co jej však trápilo víc, byl právě jeho miláček. Nevěděl, zdali se dokáže ovládnout a nerozbije Davidovi hlavu po tom, čím si musel Bill projít…
"Nepůjdeme si už lehnout?" zašeptal najednou tiše Bill a Tom z jeho hlasu poznal něco, co už neslyšel snad dva týdny. Touhu…
Oči mu svítily jako jasné hvězdy a rty se smyslně usmívaly. Tom se nemusel dvakrát rozmýšlet a v mžiku byl na nohách. Tohle byla šance, která se neodmítá!
"Saky, my už půjdeme. Dobrou," zarecitovali společně a když jim Saky na pozdrav kývnul, pomalu se vydali k části, kde měli postele. Tom za nima opatrně zavřel dveře a pro jistotu zamknul. Když se otočil, Bill se na něj spokojeně culil z rozházených peřin. Stačilo jenom pár kroků a už si opatrně lehal vedle svého brášky, který s ním rozehrál nejdříve jemný souboj dětských pusinek, které pomalu přerůstaly v pořád smyslnější a smyslnější líbání…
Kolem nich se rozprostírala jenom tma, která byla sem tam narušena světly z aut, která projížděla kolem .
"Seš si jistej?" zeptal se tiše Tom a náhle působil strašně roztřeseně. Jeho holé tělo bylo přikryto tím Billovým, které bylo také beze známky něčeho, co by jej skrývalo před Tomovým pohledem...
"Seš si jistej?" zeptal se tiše Tom a náhle působil strašně roztřeseně. Jeho holé tělo bylo přikryto tím Billovým, které bylo také beze známky něčeho, co by jej skrývalo před Tomovým pohledem...
"Více než to… už sem se bál moc dlouho… a strašně sem ti ublížil. Chci to, Tome," přikývl rychle a nechal Toma, aby se na něj překulil.
"Ale půjdeme pomalounku... nejdřív si tě budu hezky rozmazlovat a budu líbat každičkou část tvého nádherného těla," šeptal a smyslně objížděl rty Billovo bříško a podbřišek. Několikrát dokonce přejel jazykem po černé hvězdě, která zdobila Billův podbřišek a Bill bezmocně zakníkal.
"Ale půjdeme pomalounku... nejdřív si tě budu hezky rozmazlovat a budu líbat každičkou část tvého nádherného těla," šeptal a smyslně objížděl rty Billovo bříško a podbřišek. Několikrát dokonce přejel jazykem po černé hvězdě, která zdobila Billův podbřišek a Bill bezmocně zakníkal.
Cítil Toma snad všude… Každému kousíčku jeho hladké kůže věnoval dotek, pohlazení nebo polibek. Dával si strašně záležet, aby se Bill nepolekal jeho jednání, ale také, aby jej dokázal vynést na ten pomyslný vrchol blaha. Chtěl, aby si nejdřív Bill vychutnal to krásné uvolnění a až pak si to bude moci zasloužit on.
Cítil, že je Bill vzrušený… dokonce už hezkou chvilku dokázal rozeznat mezi vzdechy a tichounkým sténáním i prosíky, aby to už udělal, ale on ještě pořád nechtěl. Líbal jej všude, kde mohl a kam jeho rty a horký jazyk dosáhly, avšak tomu místečku se pořád vyhýbal. Silně třel kůži Billových stehen a dlaněmi mířil až ke kolenům. Billova pánev se k němu nevědomky chtivě zvedala, jako by se chtěla sama pokusit získat Tomovy doteky.
Tom uznal, že už má dost a od jeho bříška se přeplazil až k Billovým rtům, které byly neustálým skousáváním už hezky nateklé. Tom se do nich však ponořil bez jediného zaváhání. Jeho jazyk se s tím Billovým přetínal v nekonečné hře a zatímco jejich polibky sílily a jejich holá těla se o sebe otírala, putovala Tomova dlaň až k Billovu vzrušení, které už hezky dlouho signalizovalo svou žádost o pozornost. Nejdříve jenom jemně pohladil vrcholek, pak však přiložil celou dlaň a začal jemně pohupovat dopředu a dozadu. Cítil, jak se Bill pod jeho tělem vypjal a zoufale se zakousnul do ruky, aby nevykřikl… Bylo to tak jiné… Úplně jiné, než doteky Davida, které byly prudké a tvrdé. Tomova bříška prstů byla sice drsná a naučená jenom na povrch strun kytary, ale dokázala být nesmírně jemná a pozorná. Bill se vůbec nebál. Necítil husí kůži a ani se mu nechtělo křičet úzkostí. Chtěl jenom cítit tu nádhernou blízkost mezi ním a bratrem. Těchhle chvilek bylo strašně málo, ale o to krásnější byly.
Tom se najednou odlepil od jeho rtů a začal znovu zoufale líbat Billovo nahé bříško. Vnímal to nádherné teplo, které z něj sálalo… Bylo to až neuvěřitelné…
Vlastně tohle všechno… Když přijel do Magdeburgu, byl strašně rozčilen a nesvůj. Nikoho tady neznal a najednou se mu celá škola hrnula k nohám… jenom on ne! Choval se k němu drze a dalo by se říci, že až s odporem. Sám tehdy nevěděl, co jej na Billovi tak okouzlilo. V téhle chvíli to však věděl více než jistě… A když jej Bill tehdy v parku poprvé políbil, udeřilo jej to přímo do srdce a od té chvíle se to akorát tak stupňovalo…
Jeho rty konečně polaskaly nejkřehčí částečku Billova těla a konečně jí otevřey bránu do svého nitra. Stačila jenom chvilinka a Bill myslel, že praskne. Tomův jazyk jej hýčkal a jeho dlaně se s ním pořád mazlily. Tu krásnou blízkost cítili oba dva…
Bill cítil, že brzo přijde konec. Stačila vteřinka a jeho tělo se napjalo a vysíleně položilo zpátky na polštář. Tom se k jeho mocně pulzujícímu hrudníku tiše přitulil a nechával si šeptat tichounká slůvka lásky, zatímco jej Billovy dlaně jemně hladily po nahých zádech.
"Tome…" pípl Bill tiše a natáhl po bráškovi ruce. Chtěl mu po tak dlouhé době poskytnout sebe… ale Tom tiše zavrtěl tváří.
"Tome…" pípl Bill tiše a natáhl po bráškovi ruce. Chtěl mu po tak dlouhé době poskytnout sebe… ale Tom tiše zavrtěl tváří.
"Ne lásko, nemusíš… dnes se toho stalo už hodně a já chci, aby to pro tebe bylo krásné. Klidně ještě počkám," vydechl tiše a pořád se naléhavě tulil k Billovu tělíčku… Jako by mu jej měl někdo vzít…
"Já ti neuteču, broučku," zasmál se Bill tiše a opatrně přes oba přehodil hrubou přikrývku. Tom svěsil hlavu na polštář a Bill se mu stočil do klubíčka s hlavou opřenou o bříško…